Hadí svět

Vývoj a rozšíření hadů

Hadi jsou velmi staří tvorové, kteří obývají planetu Zemi velmi dlouho. První exempláře se na naší Zemi objevili před 100 – 150 miliony let. První hadi se nejspíš vyvinuli ze skupiny ještěrů, kteří postupně ztráceli nohy. To bylo způsobeno tím, že se přizpůsobovali podzemnímu životu, což mělo za následek redukci nepotřebných končetin.
Nejstarší had je pozemní druh Lapparentophis defrennei. Tento had žil na území dnešní Afriky právě před  100 – 150 miliony let. První mořští hadi se objevili před 100 miliony let. Konkrétně to byl druh Simoliophis, který žil v okolí Evropy a severní Afriky. Další fosilní nálezy jsou mnohem mladší. Jedná se o dobu zhruba před 65 miliony let. V té době byli hadi už poměrně dost rozšíření tvorové. Samozřejmě valná většina těchto druhů později vyhynula, ale z této doby se dochoval jeden, v hadím světě velmi podstatný druh, a tím jsou hroznýšovití. Přesněji řečeno, nejednalo se o úplně stejné hroznýšovité, jako je známe dnes, ale byli to jejich velmi blízcí příbuzní, ze kterých se vyvinuli dnešní hroznýšovití.
Hadi se začali na Zemi objevovat v době, kdy probíhalo oddělování a spojování kontinentů. To mělo na jejich rozšíření obrovský vliv. Jestliže se podíváme na dnešní rozmístění kontinentů a porovnáme ho se spojeným prakontinentem, bude nám hned jasné, proč mají např. hadi z Evropy vývojově blíž k hadům ze Severní Ameriky než z Jižní Ameriky a jihoamerické druhy mají zase velmi blízko k africkým druhům. Sledováním putování kontinentů se dozvíme např. i to, proč se zmije nevyskytují na australském kontinentu. Je to tím, že zmijovití hadi jsou vývojově nejmladší skupina, která se vyvíjela v době, kdy už byl australský kontinent odtržen od ostatních kontinentů.
Některé druhy musely zase podnikat dlouhé cesty. Např. hroznýšovití z Nové Guineje a okolních ostrovů pocházejí z Jižní Ameriky a na ostrovy je zřejmě zanesly mořské proudy na vyvrácených kmenech stromů.
Anatomie a chování hadů v době vývoje (ale i dnes) byla ovlivněna prostředím, ve kterém had žil. Hadi se novým životním podmínkám museli přizpůsobovat. Jednak kvůli tomu, aby byli schopni využít celý životní prostor, zdroje potravy a aby se vyhnuli přímé konkurenci s jinými druhy. Většinou se totiž stávalo, ale ještě pořád se to stává, že pokud se nějaký živočich (v tomto případě had) nebyl schopný přizpůsobit, byl časem vyhuben. Naopak přizpůsobiví a zdatní jedinci, pro které toto nebyl velký problém mohli časem vypudit ze svého areálu i druhy, které tam byli dlouho před nimi.
Další věcí která je u každého hada odlišná a pro každého charakteristická, je zbarvení. Pro všechny druhy však platí jedno. Hadi mají vždy maskovací a krycí zbarvení, které je podobné prostředí, ve kterém se vyskytují. Toto maskovací zbarvení je chrání před útokem predátorů. To znamená, že např. stromoví a keřoví hadi (mamba zelená, psohlavec zelený, krajta zelená...) mají zelené zbarvení, které je dokonale kryje a díky kterému splývají s větvemi a listy stálozelených stromů a keřů. Dalším vhodným příkladem je třeba zbarvení písečné zmije rohaté. Ta žije na saharské poušti a je zbarvena podobně jako písek. Navíc se ještě ráda do písku zahrabává, takže ji lze velmi snadno přehlédnout.
Zkrátka, hadi jsou obdivuhodní tvorové, kteří tu jsou už opravdu velmi dlouho, jsou poměrně odolní, obývají všechny kontinenty kromě Antarktidy, jsou velmi přizpůsobiví a obávaní predátoři, kteří mají jen málo přirozených nepřátel a zřejmě na naší planetě budou ještě dlouho žít.

Pohyby kontinentů

Putování kontinentů.

 
Jakub Tvarůžek