Hadí svět

Smysly hadů

Tepločivné jamky

Tímto specifickým orgánem se nemůže pochlubit každý had. Mezi ty „šťastlivce“, kteří tento orgán mají patří většina zmijovitých (chřestýši, chřestýšovci, křovináři, ploskolebci...), hroznýšovití a krajtovití. Třebaže se jedná u všech o stejný orgán a funkce je rovněž stejná, najdou se i mezi těmito třemi skupinami hadů nepatrné rozdíly v umístění tepločivných jamek. Hroznýši mají jeden řádek tepločivných jamek mezi šupinami, které lemují jejich tlamu. Chřestýši zase mají jeden pár tepločivných jamek mezi očima a nozdrami. Funkce je však stále stejná. Díky tepločivným jamkám tito hadi vnímají i nepatrné změny teploty. Jamky jsou totiž složeny z množství  velmi citlivých termoreceptorů a každý z nich má vlastní spojení s mozkem. Tato schopnost pak dělá z hadů opravdu vynikající lovce, protože had cítí změnu tepla, např. když do jeho území najednou vstoupí nějaký jiný živočich. Hadovi dají tepločivné jamky signál do mozku, že se změnila teplota, respektive že byl zaměřen objekt s teplotou, odlišující se od okolí. Had tyto údaje vyhodnotí v mozku a společně s dalšími smyslovými orgány zaměří s téměř stoprocentní přesností polohu, vzdálenost, teplotu, výšku a délku kořisti. Udává se, že hadi rozpoznají i teplotní změnu o 0,1ºC. Díky takto dokonale propracovanému systému smyslových orgánů jsou hadi schopni zaútočit s nejvyšší přesností i potmě. Velkou roli v úspěšnosti lovu ale hrají právě tepločivné jamky. Byly provedeny pokusy, při kterých byl oslepený chřestýš schopen  zasáhnout svoji kořist v 98% útoků. Jestliže mu však byly zakryty tepločivné jamky, úspěšnost byla pouze 27%.
 
Jakub Tvarůžek