Hadí svět

Hadí toxiny

Obecně o hadích jedech

Nesilnější jed mají druhy, které se živí rychlou kořistí. Příkladem mohou být křovináři ostnití, kteří jsou schopni usmrtit i rychle se pohybujícího kolibříka, nebo mořští hadi, živící se korálovými rybami. Pokud by had neměl takto silný jed, kořist by mohla ještě po uštknutí rychle uniknout.
Hadi mohou mít také jed specializovaný na určitý druh kořisti. To znamená, že může úspěšně působit např. na drobné hlodavce a zase např. pro ptáky stejné váhy a velikosti je neškodný.
Mezi pozemními hady mají nejsilnější jed kobra královská (Ophiophagus hannah), australský tajpan menší (Oxyuranus microlepidotus) a mamba černá (Dendroaspis polylepis). Tito hadi mají nejsilnější a nejrychleji působící jed mezi pozemními druhy, ovšem neznamená to, že by měli na svědomí také nejvíce útoků na lidi. Je to tím, že tito hadi jsou poměrně vzácní, tudíž se s nimi člověk tak často nesetká. Navíc jsou plaší a před člověkem se raději schovají a možnost útoku volí až jako nejkrajnější řešení situace, když už jiné východisko nevidí. Oproti tomu taková zmije paví (Echis carinatus) je běžný a hojně rozšířený druh, který je velmi nedůtklivý a může působit vůči člověku až agresivně. Tato zmije má také účinný jed, ovšem je o trochu slabší než u trojice nejjedovatějších pozemních hadů. Díky svému silnému rozšíření má na svědomí mnohem více útoků na lidi a jejich úmrtí ročně.
 
Jakub Tvarůžek